Charakteristika a průběh onemocnění

 

Předoperační péče

Příprava na vlastní zákrok hraje nezanedbatelnou roli. Můžeme ji dělit na přípravu:

  • Medicínskou

  • Rehabilitační

  • Domácí

Medicínská: jedná se o autotransfuzi, což je odebrání a následné podání vlastní krve. Ta je pacientům odebrána dvakrát, vždy čtrnáct dní a týden před zákrokem. Při operaci je tedy pacientovi podána jeho vlastní krev, čímž se minimalizuje riziko přenosu některých nemocí a zároveň je zajištěna maximální kompatibilita – totožnost - krve.

Rehabilitační: kvůli bolestem dochází k chybným pohybovým stereotypům, svaly se přizpůsobují omezenému pohybu a tím dochází k jejich zkracování. Proto musíme dbát zejména na tyto postupy:

  • Zkrácené svaly protahovat (svaly vnitřní a přední strany stehna)

  • Ochablé svaly posilovat (svaly břišní, hýžďové, svaly zevní strany stehna)

  • Zvyšovat kloubní pohyblivost

  • Redukovat hmotnost

  • Trénovat pohyby, které jsou nezbytné pro pooperační péči (stoj, chůze, přetáčení na bok)

  • Celkově zvyšovat fyzickou aktivitu

Domácí: příprava domácího prostředí, nácvik chůze o berlích

Vlastní zákrok

Indikace: zánětlivé a degenerativní onemocnění kloubu, úrazy

Kontraindikace: můžeme dělit na celkové a místní. Hovoříme – li o celkových, pak se jedná o nespolupráci pacienta a o stavech, kdy se předpokládá, že operovaný nebude schopen po zákroku chůze. Místní kontraindikace je pak zánět v oblasti kyčelního kloubu. Nádváha není kontraindikací, je však spojená s vyšším výskytem pooperačních komplikací.

Čekací doba: Doba, než se pacient dostane na operaci, je závislá na zdravotnickém zařízení, ve kterém bude podroben zákroku. Může být 6 měsíců, bohužel však taky 3 roky…

Operace:

Operace je prováděná v anestezii (znecitlivění, ztráta vnímání bolesti, dotyků, tepelných podnětů). Dle nemocnice a přání pacienta může být celková, popř. lokální - epidurální (Jedná se o druh svodné anestezie, znecitlivující látka se podává do páteřního kanálu, mezi obratle a vak z tvrdé pleny mozkové. Dojde k anestezii části těla, pacient je při vědomí, ale bolest necítí. Můžou mu být podána hypnotika - léky navozující spánek.

Kritéria materiálu pro TEP (totální endoprotézu):

  • Pevnost

  • Slučitelnost s lidským organismem

  • Hladký povrch

  • Dlouhodobá životnost

  • Umožnění přirozeného pohybu

Typy náhrad:

  • Cementová náhrada

  • Necementová náhrada

  • Hybridní náhrada

  • Resurfacing

 

Cementová:

Cementová náhrada je používaná od 60. let minulého století.

Kloubní hlavice je vyráběna v různých velikostech a materiálech. Jedná se o biologicky nedráždivý kov (titan, slitiny kobaltu a chrom), který se kombinuje s keramickými materiály či polyetylénem (vysokomolekulární polymer). Acetabulum (kloubní jamka kyčelního kloubu) je speciálně upraveno pomocí polyetylenové vložky - umělé hmoty. Vložka je do původní kloubní jamky upevněná pomocí cementu - polymetylakrylátu. Hlavice je do actabula ukotvena pomocí dříku, který je vyroben z ušlechtilé slitiny a zacementována v horní části kosti stehenní.

Nevýhody: nevhodné pro mladší aktivní pacienty, poněvadž po 10 - 15 letech dochází k uvolňování jamky.

Výhody: nejdéle používaný způsob, osvědčený

Necementová

Modernější metoda zavedena do praxe v 80. letech minulého století.

Kloubní hlavice (implantát) je do acetabula fixována bez použití cementu. Kost prorůstá do povrchu implantátu.

Nevýhody: nutné je pečlivé opracování kosti a přesný kontakt kosti s implantátem

Výhody: dlouhodobá životnost, vhodné pro mladé a aktivní pacienty

Hybridní

Tento stále více se uplatňující typ vychází z toho, že kombinuje oba typy fixace, tedy typ cementový i necementový.

Resurfacing

Jedná se o povrchovou náhradu kyčle, kdy dochází k náhradě poškozené třecí plochy. Kloubní hlavice je obroušena a je na ni nanesen mimořádně odolný kov. Tento kov také vystýlá acetabulum, které je vyfrézováno dle standartních postupů.

Nevýhody: stehenní kost musí být zachovalá, podmínkou je taky aktivní věk pacienta

Výhody: rychlé zotavení, nenáročnost, plná pohyblivost, nízká bolestivost

Nejnovější trendy

Cílem je minimální poškození tkání díky miniinvazivní chirurgii. Podstatou miniinvazivní chirurgie je malá operační rána s minimem nežádoucích účinků a poskytnutí co nejvyššího komfortu pacientovi. Pro operatéra je tento přístup značně náročný.

V současnosti může operatér využít kombinacii operační techniky s počítačem. Hovoříme o počítačem asistované chirurgii. I při minimální operační ráně má operatér přehled o celé operované oblasti a přístupových cestách. To vše díky navigačnímu systému, který mu ve virtuální podobě poskytuje počítač.